PÓDIOVÉ SOUTĚŽE

Kdo soutěží?

Studenti kuchařských škol, junioři do 21-23 let a senioři.

Časové omezení?

15 minut na přípravu produktu nebo očištění zeleniny, 10 minut na nastěhování do studia, 30-60 minut na samotné vaření a výdej, 10 minut na úklid pracoviště.

Všechny tyto časy jsou jasně dané v propozicích. Je přesně dáno, co se smí v zázemí připravovat. Pokud sponzor dodá chřest, tak určitě nebude chtít, aby ho kuchaři loupali už v zázemí.

Tyto soutěže jsou vyhledávané sponzory, jelikož mohou podpořit svoji značku, produkt a ukázat, jak zajímavý produkt to je. Pokaždé by se měl sponzor zamyslet, s jakým produktem chce, aby soutěžící soutěžili. Bohužel někdy se to zvrtne a pak to skončí štvanicí a špatnou reklamou. Cuketka a debata nebo Roman Vaněk a úhel jeho pohledu.  Bohužel pak i kvalitně připravená soutěž pod záštitou oborové organizace nebo organizátora se nese v duchu amaterismu. To že sponzor dal nevhodný produkt a organizátor nebo potažmo porota (komisaři) to schválili. Pak je někde chyba. A nesmíme se divit, že v dnešní době medií a sociálních sítí, to končí honem na  "čarodějnice".

Názvy pódiových soutěží
Český kapr
Primerba cup / UNILEVER/
Moravský kuchař / BONDUELLE
Chřest a holandská omáčka / NESTLÉ/
Lázeňský pohárek/pouze studenti škol/
Gastro junior/pouze studenti škol/

Jak jsem napsal. Každá soutěž má vždy významného sponzora a ten chce, aby s ním soutěžící pracovali. Nesmíme se divit. Každá taková soutěž je dost finančně náročná. Jen přivézt kuchyňská studia a smontovat je na místě. To trvá 2 dny, napojit na elektriku, vodu. Korespondenční část a dát dohromady komisaře, aby to nejprve posoudili, vybrali soutěžící, pak aby se den předem sešli. Zajistit pro všechny ubytování, program, jídlo, medaile, poháry, ceny. Není to sranda. Pro všechny je to hromada práce, kterou dělají zadarmo a jen pro ten dobrý pocit. Pocit rozvoje kuchařského řemesla.

Kdo se může zúčastnit?

Každý, pokud to není vázané na členeství v nějaké organizaci a splňujete věkový limit.

Jak na to?

Pořádně si přečíst propozice. Uvařit a nafotit jídlo. Vykalkulovat, poslat recept a odeslat. Čekat zdali vás vyberou. Pak už je na vás kolikrát si to vyzkoušíte a jak moc si věříte, že to stihnete v limitu uvařit. Před soutěží si zabalit všechny věci, kastroly, malou technologi (ponorný mixér, thermomix  atd..) vařečky a misky. Zjistěte si, zdali je tam indukce, aby vám na tom vše dobře fungovalo. Uvařit a čekat na výsledek.

Co může pokazit dojem ze soutěže aneb pravda nebo nepravda?

Stává se poměrně často, že soutěžící si přivezou fondy, pesta, těsta, prachy (myšleno ne peníze, ale třeba prach ze sušeného hrášku), které dokážou ovlivnit soutěž. Třeba i různé jiné věci a připadáte si, že jste byli ošizeni nebo kolegové nesplnili zadání. Nebo dokonce, že v hodnocení někomu nadržovali. Může být. Správně by mělo být dáno, že fond dostanou všichni stejný, pesto si musejí udělat na podiu, těsta pokud nejsou kupovaná a v originálním balení se nepoužívají. A ty prachy si nepřivezou, když se nedají koupit nebo je nestihne připravit v časovém limitu. Vše by mělo být podřízeno, aby všichni měli stejný podmínky. Soutěžící dostávají hlavní produkt stejný. Neexistuje dokonce zaměnit. Např: dostanu chřest od sponzora, ale raději použiji lepší německý.

Soutěže studentů a Vaňkův pohled na věc

Já sám, když jsem se učil, tak jsem byl rád, že jsem se v 1. ročníku naučil vařit bezmasá jídla, druhák to byla připravna zeleniny, knedlíky, obalování řízků, rolování španěláků, naklepávání, mytí kotlů- samé nepopulární práce a 3. ročník to taky nebylo žádný terno. Takže já bych se v té době nemohl zúčastnit ani soutěže pro studenty.  Povídání o kuchařských školách a studentech – to je na jiné povídání.

Je vzácné, když se student chce sám od sebe přihlásit do kuchařské soutěže. Většinou to bývají studenti třetích ročníků. Pokud chce sám, je to plus pro něj, pokud je tlačen školou, tak jak je to občas vidět, je to poznat. Nemohu hodnotit a ani nechci hodnotit úroveň soutěže GASTRO JUNIOR, jelikož jsem se jí nikdy nezúčastnil ani jako účastník ani jako návštěvník a nikdy jako komisař. Nemám komisařské zkoušk. Vím, že je tam obor kuchař, cukrář a číšník. Kuchaři a cukráři mají spotřební koš a losují si 2-3 potraviny, které musí zařadit do soutěžního jídla. Takže jakási, předpříprava na soutěž je zajímavá, ale pokud neumí zaimprovizovat, projeví se to. To, že bude soutěžící 3 měsíce v kuse trénovat jedno jídlo a pak si vylosuje něco a musí správně zkombinovat chutě, tak to za něj nikdo neudělá a ani neuvaří.  

Je asi dobře pokud se student s někým poradí. Uvařit panenku s bramborovou kaší je dobře ale lze to udělat jinak. Poslechnout si názor staršího. Zvlášť když je zkušenější. Ale pozor. Neznamená to, že starší znamená zkušenější. Chodí mezi námi exoti od kterých je každá rada k h…u. / doplňte si slovo pro to co najdete v záchodové míse /.

Jak Roman Vaněk popisuje soutěž před, průběh a po je 70% pravdivý u některých škol. Nevěřím v lobbing u komisařů, tak jako, že by komisaři jako je např. Martin Slezák neřekl, co bylo špatně a co soutěžící udělali špatně. V České republice je mnoho kuchařských škol. A je to jen o kreditu školy, nebo zapálenost profesorů. Je to i tom kde mají sami studenti praxi a k jaké práci se dostanou. Až tady bude fungovat ten model, že první ročník je student na studené kuchyni, 2 ročník teplá kuchyně – přílohy a polévky, třetí rok maso, ryby, drůbež omáčky. Tak věřím, že spousta studentů se bude chtít přihlásit. Asi je normální že žák, když soutěží za nějakou školu a reprezentuje ji, nebude vařit v omlácených kastrolech. Ať příjdete do jakékoliv školy tak na zdech visí diplomy, jsou tam poháry ze soutěží. Možná rodiče budoucího studenta to ovlivní. Mě by spíš zajímalo, kde bude mít třeba můj syn praxi. Beru to z pohledu otce notně zdeformovaného. Ale vím sám, jak nikoho nezajímalo, kde mají děti praxi a jak je to tam nebaví. Ale o tom jindy.

Dle posledních zpráv co jsem se dozvěděl, tak poslední dva roky se vaří z black boxu, což je koš kde jsou 4 suroviny a ty musejí použít.

Mohu se ale zmínit o soutěži LÁZEŇSKÝ POHÁREK, jelikož jsem se ho minulý ročník zúčastnil jako porotce. Člověk se pak dozví spoustu informací zvenčí. Pozval mě můj kamarád Lukáš Paluska, se kterým jsem v týmu Czech Culinary Team, je zároveň předseda pobočky AKC ČR Karlovy Vary a organizátor této soutěže pro školy.

Soutěž je pro kuchaře a cukráře. Je to podiovka s tím že se toho vystavuje 3 chodové menu nebo 3 předkrmy. Vystavený chod musí zároveň připravit na podiu. Minulý ročník byl ve znamení tvarohu. Ptal jsem se proč, tvaroh. Bylo to z důvodu finanční únosnosti pro školy. Přeci jen musí to občas se studentem uvařit a nemají na to rozpočet.

Soutěžící přijeli do Grandhotelu Pupp, který jim zapůjčil nádherný velký sál. Vystavili, pak mají 30 minut na přípravu v zázemí kdy je kontroluje technická komise a 15 minut na finish na podiu. Pak je společný oběd a vyhlášení vítězů. Co mě překvapilo tak bylo, že dokázal Lukáš sehnat sponzory, takže každý kuchař našel v tašce kuchařský profesionální nůž.  /Pro letošní ročník mi říkal Lukáš, že každý účastník si odnese nůž Wusthof/. Ne žádné tričko od sponzora s velkým logem přes celá záda, které je dobré do práce pod rondon nebo jako pracovní oděv na kopání základů nebo nedej bůh na jednorázové leštění poklic u auta a pak vyhodit. Žádné instantní výrobky za korunu dvacet, brendované propisovačky, utěrky, chňapky a recepty jak vařit s instantními výrobky.

Před nebo po vyhlášení vítězů jsem jim ukázal, jak to může vypadat a jak si lze s jednotlivými komponenty pohrát na talíři a ukázal jsem jim 4 různé stylingy na talíři.

PERLIČKA NA ZÁVĚR

Ve studiích se vaří i GLOBAL CHEF nebo GLOBAL PASTRY CHEF. Je přesně dáno jako u každé soutěže co musí jídla obsahovat od jednotlivých sponzorů jako je např: zelený čaj MATCHA, čokoláda VALRHONA, WAGUE hovězí maso a atd… U posledně zmiňovaného produktu se nám toto stalo v Maďarsku na semifinále. Přijeli jsme den dopředu a mělo být k dispozici hovězí WAGUE. To mělo být k dispozici na všechny kola až do finále. Maďarská asociace/ byla organizátor/ nám sdělila, že nebude, bohužel, ale že to nahradila tím nejlepším maďarskýmchlazeným masem co je k sehnání. A když jsme přijeli na výstaviště tak tam bylo k vidění zmrzlé brazilské maso. J

Junioři v den soutěže čekali na halibuta. A stalo se, že čekali 4 hodiny. Posunoval se start. Nejprve čekali na candáta, jak jim bylo řečeno a nakonec z toho byl pstruh. Celá soutěž se protáhla do pozdních nočních hodin.

I to se stává.